V práci na nejvyšších postech
Podobná situace není výjimkou. Většina mužů se ve svém zaměstnání dokáže ohánět, že byste to možná z jejich chování doma ani nečekali. Když máte náhodou možnost je v jejich snažení pozorovat, říkáte si, že na spojení slov „páni tvorstva“ možná nakonec přeci jen něco bude.
Kamarádka v dobré víře zkusila tuto houževnatost aplikovat také na rodinné prostředí.
Svého manžela – který je v zaměstnání členem středního managementu zahraniční firmy – požádala, aby devítiletému synovi vysvětlil základy hudebního názvosloví, tedy konkrétně noty. Říkala si, že se svým organizačním talentem a technickou orientací bude pro dítě lepší, když mu látku vysvětlí osoba úspěšná, a navíc i stejného pohlaví. Měla za to, že tímto způsobem synovi zajišťuje nejlepší možné studijní prostředí.
Po vyložení látky byl otec hrdý na svůj výkon a referovat manželce o tom, jak to syn jistě dobře zvládne, však se také nejedná o nic složitého. Syn přinesl ze školy pětku. Na otázku matky, jak je to možné, odpověděl, že tátovi nerozuměl ani slovo, a navíc se mu to bál říct, aby na něj nekřičel. (nutno podotknout, že tento muž doma nikdy nezvyšoval hlas.) Kamarádce to nešlo z hlavy a při další „výukové hodině“ pozorovala dění škvírou mezi dveřmi. Po několika málo minutách jí došlo, v čem je problém. Ve svém manažerském zápalku manžel poněkud přehlédl fakt, že syn není jeho podřízeným a bezděčně s ním hovořil tónem, jaký povětšinou užíváte v hovoru s člověkem, s nímž nechcete zbytečně diskutovat a ztrácet tak drahocenný čas. Látka tedy byla opakovaně vyložena a zakončena jednoduchý „Rozuměno?“ Načež dítě zmateně přikývlo, sbalilo sešity a odkráčelo do pokoje. Z mužova pohledu nebyl zaznamenána žádná komplikace a celý proces tak otec vnímal jako úspěšný.
Když vážně potřebujete, aby Vás zachránil
Dalším poměrně častým příkladem reakcí na požadavek o pomoc ze stran ženy (které zřejmě nejsou pokládány dostatečně často na to, aby si mohli naše drahé protějšky uvědomit, jak na ně reagovat, aby nedocházelo k nedorozuměním či konfliktům) je odpověď „Ano, miláčku.“
Tato je aplikována téměř pokaždé, když je nějaký požadavek o pomoc zaznamenán. Bohužel je užívána i v situacích přímého ohrožení a nutné okamžité reakce.
Z vlastní zkušenosti mohu uvést, že jsem stejnou odpověď obdržela i na požadavek o to, aby mi partner pomohl otevřít sklenici od okurek, u níž víčko ne a ne povolit. Odpověď i v této situaci naznačovala reakci typu „ano, časem se na to kouknu.“ Ovšem co drahému v té chvíli nedošlo je to, že jsem je potřebovala hned, jelikož jsem je plánovala dát do bramborového salátu, který měl být za půl hodiny připravený k obědu.